Vzdělávání v mateřské škole je postaveno na rozvoji klíčových kompetencí dětí. V měnícím se světě pomáhá rozvoj klíčových kompetencí u dítěte budovat postoje, dovednosti a hodnoty, které by měly vést k navazování kvalitních sociálních vztahů, rozvoji jeho samostatnosti, kreativity, odolnosti a schopnosti celoživotně se učit. Jsou vodítkem pro orientaci v rozličných životních situacích a měly by vést k vytváření zdravých životních programů dítěte. Jejich cílem je tedy příprava na další vzdělávání i běžný zdravý život.

S ohledem na proměny společnosti a rostoucí význam digitálních technologií se nově do rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání zařazuje mimo jiné i téma rozvoje digitálních kompetencí.

Pro mnoho učitelů, vychovatelů či rodičů je rozvoj digitálních kompetencí u dětí předškolního věku třaskavým tématem. Vidí v něm více či méně zjevná rizika, která se často zmiňují i ve veřejných a odborných diskusích.

Jak tedy toto téma uchopit a mít jistotu, že za rozvojem digitálních kompetencí dětí nebudeme vidět jen kontakt dítěte s digitálním přístrojem, v horších představách jeho přímé ohrožení v důsledku psychické či fyzické závislosti, kyberšikany, aj.? Na jakou cestu se vydat, abychom dítěti kontakt s digitálními technologiemi a médii umožnili a ono je využívalo efektivně a bezpečně?

Cestou pro nás může být inspirace učebním kurikulem HERMMES, které se zabývá základní otázkou jak transformovat postupy ve výchově a vzdělávání, abychom při práci s dětmi a mladými lidmi dokázali vyvážit pozitivní a negativní dopady vlivu médií a digitálních technologií. Hermmes je holistický přístup ke vzdělávání zaměřený na zdravý vývoj dětí a mladých lidí v digitálním věku. Jeho cílem je u dětí a mládeže zvyšovat a rozvíjet schopnost řešit problémy, kriticky myslet, žít v bezpečném prostoru ve fyzické a psychické pohodě, umět efektivně komunikovat, spolupracovat, být empatickým a v neposlední řadě se umět bezpečně orientovat ve světě digitalizace a médií.

V čem může být HERMMES inspirací?

Učitelé z mateřských, základních i středních škol se aktivně podílejí na doprovázení dětí a mladých lidí na jejich cestě k tomu, aby se stali vzdělanými a kriticky uvažujícími občany budoucí společnosti, ovlivněné digitalizací. Často však v koncepčních vzdělávacích dokumentech o digitálním vzdělávání nenacházejí stejně dobře zastoupená a popsaná rizika i příležitosti digitalizace. Zdá se, že učitelé a rodiče si dvojí povahu digitalizace uvědomují více, protože je součástí jejich každodenní zkušenosti.

Na jedné straně mnoho dětí trpí negativními dopady nadužívání digitálních technologií v každodenním životě: nedostatkem soustředění, slabými čtenářskými dovednostmi, nízkou motivací a frustrační tolerancí, zdravotními potížemi jako je obezita či krátkozrakost či socio-emocionálními problémy, které ovlivňují jejich duševní zdraví nebo schopnost zdravě navazovat a prožívat sociální vztahy. Během lockdownů v souvislosti s Covid-19 se mnohé tyto problémy zhoršily. Dvěma příklady může být dramatický nárůst digitální závislosti (netolismus) u starších dětí a pseudoautismus u malých dětí, obojí v důsledku nadměrného používání digitálních technologií.

Na straně druhé jsou zde nepřeberné možnosti a výhody kreativního, aktivního, kriticky reflektovaného a vyváženého využívání digitálních médií. Ve školách mohou být digitální média používána jako nástroje na podporu výuky mnoha předmětů. Ve formě hodin informatiky jsou pak samostatným předmětem, který pomáhá nejen porozumět základním principům systémů zpracování informací, ale umožňuje i získat dovednosti z oblasti digitální produkce, od nahrávání zvuku, videí až po 3D tisk.

Hermmes oba tyto aspekty vyvažuje pomocí vědomé práce s riziky, zaměřením na prevenci, cíli pro jednotlivé věkové kategorie, oddálením kontaktu s digitálními technologiemi až do věku, kdy dítě získá předchozí dovednosti důležité pro bezpečný první kontakt s nimi. Hermmes se tak stává velmi účinným zdrojem a inspirací pro rozvoj digitálních kompetencí a nástrojem prevence rizik spojených s jejich nadužíváním.

Hermmes se opírá o 4 základní pilíře:

• WELLBEING / ZAMĚŘENÍ NA PREVENCI Tento pilíř klade důraz na budování bezpečného a kladného vztahu k sobě sama až po schopnost vést zdravý a nezávislý společenský život a mít vědomí vlastní identity. Cílem je budování návyků bezpečného chování v reálném i digitálním světě.
• VHODNOST V RÁMCI VÝVOJE – VĚK VS. FÁZE Učební kurikulum pracuje s věkovými kategoriemi (0–3, 3–6, 6–9, 9–12, 12–15, 15–18 let), ve kterých se v pěti základních oblastech věnuje rozvoji klíčových kompetencí. Je zde vytvořena hierarchií cílů s ohledem na věk či úroveň schopností dítěte. Předpokladem je, že k osvojení například bezpečného chování v on-line prostoru musí dítě nejprve zvládnout navázat bezpečný sociální vztah v reálném životě či rozpoznat díky znalosti vlastního těla nepříjemné pocity, včetně pocitu ohrožení.Systematický postup od základních dovedností k vyšším úrovním myšlení je klíčový pro efektivní rozvoj klíčových kompetencí. Dětem umožňuje pochopit souvislosti, získat jistotu a postupně rozvíjet složitější kompetence.
• ANALOGOVÁ VÝUKA DIGITÁLNÍCH KOMPETENCÍ V tomto pilíři je věnována pozornost mnoha tradičním či inovativním analogovým způsobům výuky, které paradoxně mohou vést k rozvoji klíčových digitálních kompetencí (algoritmizace, sekvence, skládačky, třídění, kategorizace, krokování, rytmizace, rozvoj logického myšlení, aj.). Poutavé, interaktivní a zážitkové přístupy k mediální a digitální gramotnosti nabízejí možnosti udržitelného a důkladného učení bez nutnosti kontaktu s digitálními technologiemi nebo bez prodlužování času stráveného před obrazovkou. Cílem je porozumění tomu, na jakém principu digitální a informační systémy fungují.
• ZAHRNUTÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Z DigComp Učební osnova HERMMES je v souladu s evropským rámcem DigComp 2.2 a jde i nad jeho rámec. Zaručuje vzdělávacím institucím splnění požadavků většiny národních rámců pro digitální vzdělávání v Evropě, zároveň však odkládá a omezuje využití digitálních zařízení tak, aby maximalizovala přínosy a minimalizovala rizika jejich používání.

Přidaným pátým aspektem je zaměření na spolupráci s rodiči a poradenství pro rodiče v oblasti mediální výchovy a budování silné školní komunity se zdravými, bezpečnými a proveditelnými dohodami a pravidly pro používání digitálních médií v komunitě.

Učební plán HERMMES

Učební plán je strukturován do 5 hlavních oblastí, které se člení do 10 podoblastí. Každá z těchto oblastí je vždy zpracována pro dané věkové rozmezí. Obsahuje učební cíle a výukové strategie, které mají být ve škole implementovány v rámci různých stávajících nebo nových aktivit.

Základní oblasti jsou:

• BEZPEČNOST A WELLBEING
• ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ A INFORMATICKÉ MYŠLENÍ
• TVORBA (DIGITÁLNÍHO) MEDIÁLNÍHO OBSAHU
• KRITICKÉ MYŠLENÍ A PRÁCE S DATY
• KOMUNIKACE, SPOLUPRÁCE A EMPATIE

Pro příklad si uveďme, jaké cíle v některých oblastech HERMMES vymezuje pro děti ve věku 3-6 let, tj. děti, které obvykle navštěvují nějaké předškolní zařízení.

V oblasti KRITICKÉHO MYŠLENÍ A PRÁCE S DATY je například jedním z cílů radost dítěte z prohlížení knih, schopnost rozpoznat změny v přírodě, nacházet rozdíly a podobnosti ve věcech kolem sebe. V oblasti KOMUNIKACE, SPOLUPRÁCE, EMPATIE je důraz kladen na rozpoznávání vlastních pocitů, pochopení, že ne každý kolem nás se musí cítit stejně jako my, případně schopnost vyjednávat či přijímat kompromisy. V oblasti TVORBY (DIGITÁLNÍHO) MEDIÁLNÍHO OBSAHU se mezi jednotlivými cíli objevuje tvorba různých objektů formou 3D modelování nebo schopnost dítěte chápat, že i obraz, tanec, hudba jsou sdělením nějaké myšlenky.

Pokud se do čtení učebního plánu ponoříme hlouběji, záhy nám dojde, že HERMMES v rámci tématu rozvoje digitálních kompetencí pracuje se širším kontextem. Že má přesah do oblastí, které bychom si nemuseli v rámci rozvoje těchto kompetencí vůbec uvědomovat, ale které jsou základními kameny na cestě za efektivním a bezpečným využíváním digitálních technologií a médií obecně. Je nástrojem, který může předškolním zařízením ukázat JAK NA TO a dát nejen jim, ale i rodičům či veřejnosti odpověď na otázku, jak rozvíjet digitální kompetence dětí, aniž bychom je předčasně vystavovali kontaktu s nimi a tím zvyšovali riziko jejich nežádoucích vedlejších účinků.