Revize RVP PV přináší nové pojmy, úpravy kompetencí i větší důraz na pedagogické diagnostikování. Pro mnoho školek ale není jednoduché poznat, co se mění doopravdy a co zůstává stejné. V rozhovoru, který se zkušenou ředitelkou Johanou Passerin vedla Magda Kvítková, se proto díváme na revizi RVP pohledem praxe lesních školek a hledáme, jak změny smysluplně promítnout do vašeho školního vzdělávacího programu či vzdělávací koncepce.

Mateřské školy mají aktualizovat svůj ŠVP podle nového RVP tak, aby podle něj od září 2026 pracovaly. Co ale podle tebe zůstává v nových RVP/ŠVP stejné?

Změny působí jako převratné, tak byly i prezentovány, ale kdybychom si to představili jako rekonstrukci domu, tak dům stojí a základy má také stále stejné - např. cílem je rozvoj osobnosti dítěte po stránce sociální, emocionální, kognitivní i fyzické, tj. na osobnost dítěte a nikoliv na znalosti zaměřená pedagogika, kompetence a oblasti, evaluační systém.

Co je zásadní změnou oproti minulému RVP?

Kdybychom zůstali u té metafory revize jako rekonstrukce domu, tak došlo k drobnému rozšíření, ale hlavně se z větších pokojů nadělalo více menších místností (to by odpovídalo narůstající individualizaci všeho ve vzdělávání). RVP PV koncipoval architekt, který má hodně členitý a víceúrovňový styl. Hlavní změnou je přejmenování a přerozdělení kompetencí a přidání jedné nové, což způsobilo velký povyk. Ten je na jednu stranu na místě, jelikož byla přidána až poté, co ten dokument prošel odbornou diskuzí. Na druhou stranu bychom té digitální kompetenci neměli dávat tolik nezasloužené pozornosti a měli bychom se zaměřit na kompetenci k občanství a udržitelnosti, a třeba se i radovat z toho, že tam je.

Pak tu máme gramotnosti, což jsou ve skutečnosti taky kompetence. Dříve se nazývaly předmatematické a předčtenářské dovednosti, nyní jsou to tzv. gramotnosti. Kompetence je nadále chápána jako soubor znalostí, dovedností, schopností, hodnot a postojů.

Dále došlo ke zredukování oblastí z pěti na čtyři, přičemž zmizela Oblast dítě a ten druhý, která byla vřazena do Dítě a společnost. Tohle vnímám jako problematické, protože to malé dítě začíná svůj vztah ke světu a společnosti interpersonálním vztahem k druhému, k matce, k otci, k učiteli. Dítě nemůže mít rovnou vztah ke společnosti. Tohle je hodně hra se slovy, ale na symboliské rovině to ukazuje, kam RVP PV směřuje: ke stále větší individualizaci a k důrazu na intelekt a myšlení a na informace.

Stejně jako si vyhodnocujeme rizika, když necháme děti lézt na stromy, tak i zde si můžeme identifikovat několik rizik. Mezi ně z mého pohledu určitě patří velký důraz na práci s informacemi, získávání informací. Je to pochopitelné, jelikož žijeme v informačním věku. V novém RVP PV vidíme velmi malý důraz na získávání informací například z vyprávění blízkých lidí, učitelů nebo vrstevníků v rámci mezigenračního učení. Přitom dítě na konci předškolního věku je stále ještě přirozeně negramotné, nečte a nepíše, a tudíž informace by mělo získávat především vlastní smyslovou zkušeností, hrou, a učením se od druhých - od vrstevníků a od učitelů.

Naštěstí hra - autonomní činnost dítěte je definována jako to nejdůležitější, čím se má malé dítě zabývat. To je skvělé.

A teď to nejdůležitější - diagnostické portfolio a provádění pedagogického diagnostikování. Dobrá zpráva je, že my doporučený postup máme už 10 let ve Standardech kvality, tedy hodnotící kritéria i nekriteriální hodnocení, rozhovor s rodiči; sběr a vyhodnocování dat.

Měly by podle tvého názoru školky v ŠVP reflektovat současný praktický zákaz udělování odkladů nástupu do ZŠ? Měly by proto školky něco v ŠVP posílit, nebo naopak upozadit?

Na konci ledna jsem byla na celorepublikovém setkání waldorfských základních a mateřských škol, kde jsem se přihlásila do pracovní skupiny o odkladech školní docházky. Z ní nám vyplynulo, že mateřské školy mají dělat vše stejně. Musíme se bránit poškolštění mateřských škol, nějaké horečné snaze začít děti trénovat na školu a tím jim sebrat i tu trochu pohybu, který mají. Jedním z nejzávažnějších problémů školy je omezení pohybu, nutnost sedět. Na to dítě není tělesně připraveno, a zvláště ne to nezralé dítě. Takže bychom se měli bránit posedlosti předškolní přípravou. Školky by měly posílit své sebevědomí, že nejsou přípravkou na školu, nýbrž plnohodnotným obdobím života dítěte, v němž má největší roli hrát hra, rozvoj sebevjemu, smyslů, jazyka, důvěry ve svět a v lidi a dobrých vztahů.

Školní zralost je biologický faktor, a nikam nezmizela jen proto, že se přestala používat a místo toho se říká jen “školní připravenost”. Nezralé dítě ani sebeurputnější předškolní přípravou nedozraje, a důsledky se projeví až po letech. Naopak školy si definovaly několik oblastí: pohyb (například pravidelná ranní procházka již v rámci vyučování), volná hra, kontakt s přírodou a odpočinek (ano, i spánek, protože spousta dětí trpí spánkovou deprivací, která jen zhoršuje motorický neklid, což pak vypadá jako ADHD).

Mateřské školy letos poprvé předávají základním školám výstupy z pedagogického diagnostikování. Zasílání tohoto formuláře na základní školy vychází zhruba na březen a začátek dubna. Je třeba tuto skutečnost nějak reflektovat ve ŠVP, nebo stačí, když si školky dobře nastaví harmonogram diagnostikování?

ŠVP má obsahovat popisy procesů evaluace a autoevaluace, kam patří i pedagogické diagnostikování, při kterém se průběžně sledují, zaznamenávají a vyhodnocují individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení. Informace získané o dítěti dokladují učitelé v diagnostickém portfoliu. Portfolio slouží také jako nástroj pro poskytování zpětné vazby rodičům o pokrocích a vývoji jejich dětí. Toto bylo - možná s menším důrazem - obsaženo už v předchozím RVP PV. Nacházíme to i ve Standardech kvality LMŠ - kritéria pro hodnocení vývoje dětí, hodnocení vývoje dětí a také rozhovor s rodiči o vývoji dítěte. Takže mateřská škola si má nastavit Systém pedagogického diagnostikování. Metodická podpora RVP PV nám říká, že veškerá zjištění vypovídající o dítěti a jeho pokrocích jsou důvěrná.

Na začátku roku se ředitelky MŠ z oběžníku Ministerstva dozvěděly tuto informaci:

Mateřské školy (resp. základní školy v případě přípravných tříd nebo základní školy speciální v případě přípravných stupňů) budou nově předávat základní škole, do které dítě nastupuje, výsledky pedagogického diagnostikování dítěte. Předávání bude probíhat v elektronické podobě.

Posléze se objevil FORMULÁŘ (zde je mnou doplněný o dvě otázky), na kterém se tyto informace mají dodávat. Takže by mělo stačit tento formulář vyplnit a poslat datovou schránkou dotčené ZŠ. Mnoho mateřských škol k tomu využije aplikací školních informačních systémů, které nějakým způsobem schraňují údaje o dětech včetně pedagogické diagnostiky. Tyto aplikace budou pravděpodobně umět generovat formuláře a “ušetří tak školkám práci” - pomohou jim formálně splnit povinnost pedagogického diagnostikování bez přílišné “námahy” nebo erudice učitelek.

V praxi se uvidí……ten formulář je smutným dokladem toho, jak na jedné straně máme nějaké hezké ideály (individualizace vzdělávání, podrobnější pedagogická diagnostika) a na straně školy zatím nemají nástroje, jak to vše uskutečnit. Bude jen na učitelích, aby se z tohoto formuláře na předávání výsledků pedagogického diagnostikování nestal kádrový spis. Všichni dobře známe pokusy ze sociální psychologie, kdy bylo učitelům oznámeno, které děti jsou “chytré” a které “hloupé” a následně vzdělávací výsledky těchto žáků odpovídaly představě, domněnce, kterou si učitelé o dětech udělali a jak k nim přistupovali, nikoliv na skutečné (změřené) inteligenci techto dětí. To, jaké informace o dětech předáme a jak budou předány, značně ovlivní život dítěte.

Záměr byl dobrý: zkrátit dobu, kdy škola resp. třídní učitel/ka dítě poznávala a nastavit včas a efektivně případnou podporu. Neztrácet dva nebo tři roky čekáním, zda se něco spraví s věkem, ale poskytnout dítěti intervenci včas a cíleně. Navíc Metodická podpora k RVP ZV (základního vzdělávání) obsahuje DOPORUČENÍ týkající se průběhu vzdělávání v 1. a 2. ročníku základní školy. V něm je uvedeno zejména využívání vzdělávacích strategií shodných s předškolním vzděláváním. “

Modelové školní vzdělávací programy ukazují vhodné nastavení školních očekávaných výsledků učení, ze kterých je zřejmé snížení tlaku na výkon na počátku školní docházky. Toto odlehčení se týká všech vzdělávacích oblastí zaměřených na osvojování znalostí, především dokonalého zvládnutí techniky čtení a psaní a dovednosti počítání."

Jenže nyní se dočítáme, že se implementace revize RVP základního vzdělávání zřejmě odloží. Znamená to, že do škol přijdou také nezralé děti bez možnosti odkladu, ale nedostanou tam tu zamýšlenou podporu? Že mateřské školy sice předají výsledky pedagoigického diagnostikování, ale nebude na ně brán zřetel?

Lesní kluby také vytváří své pedagogické koncepce. Jak by právě kluby měly reagovat na současnou změnu RVP? (Pozn. Lesní kluby jsou komunitní zařízení mimo rejstřík MŠMT, nejedná se o školy dle školského zákona.)

Ano, měli by reagovat na změnu koncepce kompetencí (nejde jen o změnu názvosloví), ale především by se měly zaměřit na pedagogické diagnostikování. Podle mých zkušeností z certifikací školkám nějak nezbývá na evaluaci čas a síly. Přitom čím méně je člověk zkušeným průvodcem (např. nemá formální vzdělání) tím více mu může reflexe a pedagogické diagnostikování pomoci, aby mu třeba mezi prsty neproklouzlo nějaké dítě, které by bylo bývalo potřebovalo více podpory.