
Práce se dřevem ve školce je cestou, jak děti učit soustředění, trpělivosti, sebevědomí a respektu k vlastní práci. Když dítě drží materiál, který vyrostl v jeho blízkosti, a proměňuje ho vlastníma rukama, vzniká něco hlubokého – pocit „já to zvládnu“, který si ponese celý život.
Jemná i hrubá motorika, koordinace, plánování a schopnost hodnotit riziko rostou s každým zářezem nože. Děti nepotřebují perfektní dílnu ani rozsáhlé vybavení – potřebují zkušeného průvodce, nástroje přiměřené věku a podporu, která jim umožní zažít radost z vlastní tvořivé práce.
Stačí jasně vymezený prostor, správné nástroje, rozfázování kroků a pedagog, který ví, co dělá.

Martina Březinová, lektorka kurzu Slabikář práce se dřevem a ředitelka Lesní mateřské školy Lesmír v Liberci, se k dřevu dostala už v dětství.
„Můj dědeček byl truhlář a vyřezával pro svá vnoučata první hračky. Můj tatínek od něj převzal jeho dovednosti a vyráběl nám drobnosti, s nimiž jsme si hráli. Já jsem se učila pozorováním a postupným zkoušením různých nástrojů. Když mému synovi někdo ukradl oblíbenou Tatru, vyrobila jsem mu novou – ze dřeva. To mě chytlo, a pak jsme s dětmi vyráběli dál – vlastní příbory, misky, talíře…“
Práce se skutečnými nástroji učí děti zacházet s rizikem vědomě. Ne hazardovat, ale vnímat hranice, regulovat své chování a respektovat pravidla. Když dítě drží ostrý nůž. jeho pozornost se přirozeně zkoncentruje. Tělo zpomalí. Pohyby jsou přesnější. Ostrý nástroj paradoxně vede k větší opatrnosti než tupý. Tupý nůž nutí dítě tlačit silou, rychle se unaví a práce se stává frustrující. Ostrý nástroj řeže plynule – a dítě se učí jemnosti místo tlaku. Možná pracujete v lesní školce a práce se dřevem je vám blízká.
Otázka většinou nezní, jestli je to, aby děti pracovali se dřevem dobré. Otázka zní, jak to udělat, aby byla práce s ostrým nástrojem bezpečná, přinášela dětem uspokojení a rozvíjela celou řadu kompetencí.

Zkušenosti z Litvy
V lednu se konalo mezinárodní setkání v litevské lesní školce Lauko Darželis, kde hlavním tématem bylo Risky play - Řešili jsme, jak pracovat s přínosným rizikem, nehazardovat, ale umožnit dětem používat skutečné nástroje a dát jim dostatek prostoru pro volnou hru a svobodnou tvorbu.
Na workshopu práce se dřevem jsme sledovali práci zkušeného pedagoga Tomase. Když se ho někdo zeptal, kolik dětí může pracovat s nožem na jednoho dospělého, odpověděl jednoduše:
„Pokud cítíš, že jedno, tak jedno. Pokud dvě, tak dvě. Ne víc než tři.“
S více než třemi dětmi už může pracovat jen opravdu velmi zkušený průvodce. Bezpečí totiž stojí na přítomnosti dospělého, který situaci drží. Práce s nožem má svou postupnost. Děti nezačínají bez vedení s ostrou čepelí. Prvním krokem může být škrabka. Dalším malý kuchyňský nůž. Teprve potom přichází ostrý nůž vhodný pro děti. Z praxe se ukazuje, že pevný nůž je pro malé děti vhodnější než zavírací, protože manipulace s pojistkou bývá zbytečně složitá. A nástroj musí být funkční. Ostrý. Aby dítě nemuselo bojovat silou, ale mohlo pracovat plynule.
Velmi silná je pro děti už první zkušenost.
V Litvě děti nejprve vyrábějí kolík ke stanu z čerstvé lísky. Ořezávají ho do špičky, vytvoří na něm zářez pro lano a kolík se naučí zatlouci do země. A on skutečně drží stan. To je moment, kdy se rodí zdravé sebevědomí. Později si vyrábějí vlastní dřevěný nůž. Odnášejí si ho domů a používají ho dál – na máslo, na krájení banánu. Ten nástroj s nimi žije, není to výrobek na výstavku.

A právě tady se vracíme k otázce „jak“. Jak práci se dřevem, která bude děti bavit, zavést ve své školce? Jak nastavit pravidla? Jak organizovat skupinu? Jak získat vlastní jistotu?
Právě proto vznikl kurz Slabikář práce se dřevem
Je postavený na postupnosti, bezpečném vedení a praktické zkušenosti pedagoga. Nejde o to jen vědět, že práce se dřevem je přínosná. Jde o to umět ji vést klidně, kompetentně a s respektem k dětem i k sobě. Pokud chcete, aby děti ve vaší školce zažívaly skutečnou práci, soustředění a radost z věcí, které mají smysl, je čas vzít do ruky kus dřeva.
A naučit se jak na to:
Kurz Slabikář práce se dřevem startuje o víkendu 20.–22. dubna 2026 a proběhne v Toulcově dvoře v Praze. Během čtyř setkání vás provede zkušená lektorská dvojice Martina Březinová a Marek Vodička.
Nepromeškejte příležitost zapojit se do tohoto jedinečného vzdělávacího cyklu pro pedagogy (nejen) z lesních školek.
Více informací najdete zde.